Základní informace
Barbados (čti Barbejdos) je středně velký karibský ostrov (cca 430 km2), ležící na samém okraji východní části Karibiku a je součástí tzv. Malých Antil, nazývaných také Návětrné ostrovy. Je poněkud izolovaný, relativně nejblíže (vzdušnou čarou přes 150 km) jsou karibské ostrovy Svatá Lucie nebo Svatý Vincenc a Grenadiny. Břehy ostrova jsou omývány na západní a jižní straně teplým a klidným Karibským mořem, zbytek ostrova obklopuje poněkud bouřlivější a chladnější severní Atlantik.
Ostrov objevili Portugalci již v 16. století a jeho název mu dali patrně podle dlouhých lián fíkovníků, připomínající vousy (Isla de los Barbados). V 17. století se stal britskou kolonií, jeho první britští osadníci zde postupně zřídili v rámci rozsáhlé vnitřní autonomie rovněž parlament (1639), který se tak stal jedním z nejstarších v západním světě. Barbados si pak prošel obdobími různého stupně autonomie a nezávislosti až k nedávnému vyhlášení samostatné republiky (2021), v čele s prezidentem, resp. prezidentkou, kterou je v současné době bývalá generální guvernérka Barbadosu. I za této situace ale ostrov zůstává součástí Commonwealthu. Obyvatelé Barbadosu se také někdy nazývají Bajanové (národnost Bajan) a mnozí kromě angličtiny mluví také tzv. bajánskou kreolštinou (Bajan Creole). S tímto tradičním označením se zde můžeme leckde setkat, např. na označení původních barbadoských produktů (třtinový cukr).
Na rozdíl od některých jiných ostrovů vulkanického původu je Barbados „korálový ostrov“ - tvoří jej hlavně vápenec z odumřelých korálů, ostatně valnou část nádherných pláží lemují právě korálové útesy.
Po našich předchozích expedicích na Svaté Lucii i další karibské ostrovy pro nás bylo trochu překvapením, že ostrov je až na nevýrazné vyjímky v severovýchodní pří-pobřežní části skutečně téměř placka: převládají zde nížiny, obsazené všudypřítomnými plantážemi cukrové třtiny, potřebné k místní výrobě světově proslaveného barbadoského rumu. Nejvyšší zdejší „hora“ Mount Hillaby se svými 337 m.n. představuje jen slabou, byť zajímavou útěchu. V průvodcích slibované tropické deštné lesy zde prakticky již „volně“ ve větším rozsahu neexistují, narazili jsme na jeden např. v jakési soukromé rezervaci „Coco Hill“ ve vnitrozemí ostrova, kde vám na verandě vstupního domku velmi ochotná mladá slečna (správkyně?) za mírný poplatek zapůjčí mapku s vyznačenými pěšími trasami a přidá doporučení podle stupně obtížnosti, příp. nabídne i holinky, je-li zrovna po dešti. I tak jsme si to ale užili, po předchozích výletech jsme si připadali mezi popadanými stromy, palmami a obrovskými bambusy jako v opravdové divočině. Podobně jsme ovšem deštný les minule marně hledali i na Svatém Martinu… Širší střed Barbadosu skrývá ovšem daleko pozoruhodnější krásy: je zde několik nádherných soukromých (botanických) zahrad, což jejich četností, rozsahem a pestrostí tropických rostlin Barbados od ostatního Karibiku dost odlišuje. Obdivuhodná byla zejména Hunte´s Gardens, kde i naprostý laik rychle propadne jejímu kouzlu, včetně např. tlumeně se linoucí jazzové klavírní improvizace z reproduktorů, ukrytých podél cestiček v hustých záhonech. K tomu množství malebných zákoutí se stylovými zahradními křesílky nebo lavičkami, to vše zarámované obrovským množstvím překrásných tropických rostlin všeho druhu. Dokonalé uklidňující a silný zážitek! Proslavené zelené opice, o nichž se v průvodcích také píše, jsme objevili volně pobíhající v jiné zahradě – Flower Forest, jinde jsme je až na jednu vyjímku nepotkali.
Při cestování po ostrově (půjčeným autem Suzuki) nám po počátečním „oklepání“ nedělala problém jízda vlevo, ale často velmi bídná kvalita místních silnic. Až na několik málo páteřních několikaproudých komunikací, většinou začínajících u letiště a smiřujících vnitrozemím podél západního pobřeží (např. Tom Adams Hwy nebo Errol Barrow Hwy), s množstvím velkých kruhových objezdů byly ostatní silnice plné výmolů, děr apod. A prakticky zde neexistuje jakékoliv značení názvů obcí, jen občas na sloupech změt dřevěných rukou malovaných šipek k místním pamětihodnostem. Jak jsme brzo zjistili, podle mapy se zde moc úspěšně jezdit nedá, jediná a skvělá pomoc je navigace v mobilu. Osvědčila se např. aplikace Mapy.cz (offline).
Zatímco my jsme procestovali ostrov křížem krážem, nabyli jsme dojmu, že většina návštěvníků ostrova čas tráví na lehátkách u bazénů nebo na plážích – není se co divit, jak jsme poznali, Barbados je oblíbeným turistickým cílem movitých převážně amerických seniorů. A ti si sem jedou odpočívat a lenošit. Na svých toulkách ostrovem jsme ale samozřejmě potkávali i mladší ročníky – zejména na atraktivních a zajímavých místech. Patří mezi ně například drsně divoký a úchvatný nejsevernější výběžek ostrova s Animal Flower Cave nebo rozsáhlé krápníkové jeskyně Harrison´s Cave, kde se po předchozí podrobné registraci ve skupinkách, opatřeni síťkou na vlasy a přilbou vozíte s průvodkyní v elektrickém vláčku. Úžasné !
Turisticky atraktivní je především jih a západ ostrova, kde jsou nádherné dlouhé pláže, většina z nich je volně přístupná. Pás se z jihu táhne od městečka Oistins, přes Dover, hlavní město Bridgetown až na severozápad k dalšímu městečku Holetown, což je historicky první osada britských kolonizátorů. Podél pobřeží, ale i na dohled od něj kousek do vnitrozemí je zde spousta luxusních rezortů a rezidencí se soukromými plážemi. A samozřejmě obchodů nebo nákupních uliček. Příjemné zde je, že tropický Karibik s převážně černošským, resp. Kreolským obyvatelstvem je zde přítomen v kombinaci s evropským standardem – fungují banky, obchody i supermarkety. Mezi největší patří několik poboček MASSY STORES, největší jsme navštívili právě v Holetownu, kde byl obrovský výběr zejména potravinářského zboží všeho druhu, zcela srovnatelný s evropskými měřítky. Včetně dlouhých regálů s nabídkou barbadoského a ostatního karibského rumu. My jsme ale častěji nakupovali v pobočce blíže našeho hotelu u DOVER BEACH, kde jsme si vystačili s plně zařízenou kuchyňkou.
Jste-li na Barbadosu, měli byste navštívit alespoň jednu z místních proslavených rumerií, produkujících světoznámé značky STADE, MOUNT GAY nebo FOURSQUARE. Chcete-li ovšem rumerii vč. ochutnávky prozkoumat i zevnitř, u některých je nutno se na prohlídku registrovat předem, např. v jejich návštěvnickém centru.
V souvislosti s Barbadosem se nelze nezmínit o místní slavné rodačce – zpěvačce Rihanně. Byli jsme zvědaví, jakou tam má popularitu. Dlužno říci, že na nějaké zmínky, plakáty nebo jiné výrazné formy adorace jsme zde nenarazili – jen jsme s překvapením objevili místní ulici „RIHANNA DRIVE“ v odlehlé části Bridgetownu a pak také její „pamětní desku“ s fotkou, před níž se občas fotí náhodní turisté, vedle jejího rodného žlutozeleného domečku s verandou.
Ještě pár praktických rad: na ostrově je možno platit jak americkým, tak barbadoským dolarem – USD/BBD = 1/2, směnit je můžete v některé z místních bank. Překvapením je originální podoba místních bankovek – jejich malá část je průhledná !
Pokud se týká samotného příletu na Barbados, zjistili jsme si, že budeme potřebovat tzv. příjezdový formulář - ten je třeba vyplnit ještě v ČR a to nejdříve 72 hodin před příletem. Na stránkách https://www.travelform.gov.bb/ je tedy nutno formulář vyplnit a odeslat. Na radu zkušených cestovatelů jsme si ten formulář ještě raději několikrát vytiskli, pro každý případ, prý to někdy chtějí. S příjemným překvapením jsme ale po příletu a průchodu pasovou kontrolou zjistili, že jej nikdo po nás nevyžaduje. Možná, že nás měli někde už v databázi, ale nějakou větší kontrolu v tomto smyslu jsme nezaznamenali.
Na ostrově, někdy nazývaným také „malá Anglie“ , je rozveden elektrický proud s napětím 110 V, do zásuvek je proto nutno mít adaptér s dvěma plochými kolíky (jako v Anglii), lze si jej většinou půjčit zdarma na recepci. Ale v našem hotelu bylo v podstavcích všech lamp na nočních stolcích zabudováno několik USB portů, takže nabíjení mobilů bez problému. Lze předpokládat, že je to tak i v jiných hotelích.
A rada závěrem: Budete-li posílat pohledy, mají zde krásné známky, budete mít hezkou vzpomínku. Posílejte je však výhradně z poštovního úřadu, nebo odevzdejte na recepci (je totiž možno občas narazit na nepoužívanou starou schránku, tam je rozhodně neházejte)
--------
Poznámka na okraj: V roce 2020 jsme navštívili nádherný ostrov NOSY BÉ u pobřeží Madagaskaru (viz). A také jsme o něm na našem webu velmi pochvalně psali jako o skvělé možné a dosud Čechy neobjevené turistické destinaci. Informaci o tom obdržela i cestovní agentura INVIA, možná to četli i další. Jaké bylo naše překvapení, když v relativně krátké době poté jsme zjistili, že byla zřízena přímá letecká linka z Prahy na Nosy Bé. Pokud jsme tomu naší investigací alespoň trochu dopomohli, velmi nás to (neskromně) těší.
