Základní informace
Lichtenštejnsko, resp. Lichtenštejnské knížectví (Fürstentum Liechtenstein) je nejmenším ze čtveřice miniaturních nezávislých států Evropy (Vatikán, San Marino, Monaco, Lichtenštejnsko) a šestým nejmenším nezávislým státem světa.
Je to dědičná konstituční monarchie jejíž hlavou je úřadující kníže, nyní již od roku 1989 Hans Adam II, kníže z Lichtenštejna, který na své „poddané“ shlíží z majestátního hradu na stráni nad hlavním městem Vaduz. Stát má rozlohu 160 km2 a necelých 38 tis. stálých obyvatel. Země je to opravdu malá: od severu k jihu měří 24 km a je „vtěsnána“ mezi Rakousko a Švýcarsko.
Pokud jde o historii tohoto státečku, ta se začala stabilizovaně formovat až v 17. století, kdy se zde poprvé objevují Lichtenštejnové (rok 1699 je považován za pravznik knížectví) . Před tím jednotlivá (dvě) místní hrabství spravovaly různé šlechtické rody, odehrávaly se zde četné lokální války a oblast byla často rabována. Mocný rod Lichtenštějnů (s kořeny v Rakousku, hrad Lichtenštejn v Dolních Rakousích) začal postupně skupovat majetek obou hraběcích panství a po jejich sloučení byla celá oblast povýšena na Knížectví lichtenštejnské. V roce 1866 pak kníže Jan II. Dobrotivý vyhlásil Lichtenštejnsko za samostatný stát. Od r. 2011 je Lichtenštejnsko součástí Schengenského prostoru není však členem EU.
Lichtenštejnsko je jediná země, která celou svou rozlohou leží v Alpách, proto je vyhledávaným cílem zejména lyžařů, ale i vysokohorských turistů a skialpinistů. Nejoblíbenější lyžařskou oblastí a střediskem v zemi je Malbun nebo Steg, celá krajina je protkána obrovským množství značených turistických tras i pro letní turistku, zejména po okolních alpských vrcholech, neznámější výchozí obce pro treking jsou Schaal a Triesenberg.
Je třeba připomenout, že Lichtenštejnsko je jednou z mála zemí světa, která nemá vlastní letiště (nejbližší je v Curychu). S jistým omezením lze použít vlakové spojení - jsou zde celkem 4 zastávky, ovšem jen pro osobní vlaky, ostatní vlaky zde nezastavují. Smůla. Takže nejvýhodněji se do knížectví dostanete automobilem, s nímž lze rovněž projezdit celou zemičku křížem krážem. Nezabere to mnoho času. Doporučujeme věnovat pozornost nejvíce prohlídce Vaduzu, velmi čisté a až přepečlivě úpravné město, vyjet nebo se vyšplhat po klikaté silnici k monumentálně vyhlížejícímu hradu – sídlu panovníka, kde je také Poštovní muzeum. Při poklidné a nenáročné pěší prohlídce „podhradí“ bychom neměli minout krásnou neogotickou katedrálu sv. Florina či moderní budovu Muzea umění (Kunstmuzeum), případně navštívit další zdejší muzea. Při pojížďkách zemí doporučujeme navštívit např. malebnou zříceninu hradu Schellenberg nebo další hrad Gutenberg na kopci u obce Balzers.
S Lichtenštejnskem se pojí i několik kuriózních či zajímavých skutečností:
Když v roce 1867 ruský car prodával Aljašku, údajně jí nabídl nejdříve lichtenštejnskému knížeti. Ten ji však odmítl, proto se car posléze obrátil s nabídkou na Spojené státy.
Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských (viz pův. rodový majetek u nás , např. Valtice, Lednice)
Jako jedna z mála zemí světa má Lichtenštejnsko nulový státní dluh a od roku 1868 nemá z úsporných důvodů vlastní armádu.
Je to jediná země světa, jejíž jméno pochází od šlechtického rodu.
V září 2019 byl lichtenštejnský kníže šestým nejbohatším monarchou na světě s odhadovaným majetkem 3,5 miliardy amerických dolarů.
