Slova „odpovědný turismus “ nebo také „šetrná turistika“ zní poněkud vznešeně, ale v podstatě se v něm skrývá jen obyčejná snaha o udržování především všech základních ekologických zvyklostí, nenarušovat přírodu, chovat se navštívených lokalitách nenápadně a dodržovat všechna nezbytná ustanovení, která jsou patřičnými vyhláškami vyžadována. Je třeba dodržovat tedy i určité mravně etické zásady. Zodpovědný způsob cestování je opakem masového turismu, který nejvíce k poškozování životního prostředí přispívá.
Každý cestovatel nebo turista, který preferuje tzv. měkký turismus (opak tvrdého turismu v podobě masového cestování), by měl znát a ctít základní zásady cestovatelské etiky. Především by si měl uvědomit, že do dané lokality vstupuje jako cizinec a zároveň jako host. Tato skutečnost je elementárním předpokladem, z něhož vyplývají další etická pravidla, která jsou východiskem k vzájemnému porozumění a respektování. Ty je možno formulovat do konkrétního „desatera“ odpovědného cestovatele. V něm je kladen důraz na to, že každý má vliv a svou roli při vytváření a upevňování udržitelné turistiky a může tak napomoci šíření jejího poselství. Tím je vyslovena výzva k aktivnímu pojetí cestování a převzetí osobní odpovědnosti.
Dokument WTO „The responsible tourist and traveller“ (Odpovědný turista a cestovatel, 2000) obsahuje m.j. tyto hlavní zásady:
1/ Buď vnímavý k jiným kulturám a tradicím - budou přetvářet tvoji zkušenost, získáš si přízeň místních lidí. Buď tolerantní a važ si rozmanitosti – pozoruj společenské a kulturní tradice a zvyky.
2/ Pomáhej uchovat přírodní prostředí. Chraň divoké tvory a jejich naleziště a nekupuj výrobky z ohrožených rostlin nebo zvířat, ani je samé.
3/ Cti kulturní prameny. Všechny aktivity by měly být vedeny s ohledem na umělecké, archeologické a kulturní dědictví
4/ Tvá dovolená může přispět k hospodářskému a sociální rozvoji navštívené lokality. Kupuj místní řemeslné výrobky a jiné produkty v rámci podpory místního hospodářství s použitím principů vzájemně výhodného obchodu.
5/ Informuj se ještě před odjezdem o nynější zdravotní situaci v dané destinaci, volném přístupu k lékařské péči a konzulárních službách a ujisti se, že tvé zdraví a bezpečí nebude ohroženo.
6/ Nauč se co nejvíc o destinaci kam míříš a věnuj čas na porozumění místním zvyklostem, norem a tradic. Vyhni se chování, které by mohlo urazit místní obyvatelstvo.
7/ Obeznam se s právním pořádkem dané země tak, abys ses nedopustil žádného protiprávního chování či kriminálního činu. Zdrž se veškerých pokusů o pašování drog, zbraní, chráněných druhů a dalších zakázaných předmětů a nebezpečných látek.
Shrnuto do několika jednoduchých bodů, při odpovědném cestování je tedy v našem případě zejména nutné:
1. Hledat co nejpodrobnější informace o navštívené destinaci, o místní kultuře, zvycích a obyvatelích, a to s plným respektem a úctou k nim.
2. Utrácet své peníze u místních, jíst místní potraviny.
3. Odvážet si z cest jen fotografie a na navštíveném místě „zanechat jen otisky svých bot“.
4. Chránit přírodní zdroje.
5. Chodit pěšky všude, kde je to možné a zůstávat na cestách.
V této souvislosti je třeba se zmínit i o tom, že turistika může mít v jistém smyslu oboustranně výchovný vliv. Domorodí obyvatelé si díky zájmu turistů mohou začít uvědomovat unikátnost a hodnotu své kultury i přírody kolem ní. Rovněž návštěva jistého místa může u turisty přispět k vytvoření dlouhodobé pozitivní vazby. Například návštěva tropického pralesa může vést k větší ochotě a snaze angažovat se za jeho záchranu.
